O SERIÁLU
Po osmidílných cyklech Srdcaři v Africe a Srdcaři na severu odvysílaných na TV kanálu Prima ZOOM, pro tentokrát opustili svůj offroadový kamion MANka a vyrazili vstříc novému dobrodružství s dvacetimetrovou říční jachtou. Plavba z Prahy do Černého moře trvala 138 dní – propluli 13 států, 9 hlavních měst, 351 plavebních komor a celkem urazili 6 519 km.
PROČ Z PRAHY?
V době vlády Karla IV. patřila Praha k největším městům Evropy. „Otec vlasti“ nechal
ve 14. století opravit Pražský hrad, založil univerzitu, vyprojektoval Nové město
pražské, postavil kamenný most přes Vltavu a – nařídil vybudovat loděnici.
Korunovaný vizionář přikládal lodní dopravě mimořádný význam, v tomhle ohledu
předběhl svou dobu o staletí. Věkem rozvoje říční plavby se ale stalo teprve 19.
století, kdy se zrodila paroplavba. Postupným splavněním řek a budováním kanálů
začala vznikat síť vodních dálnic, až se nakonec podařilo evropská rozvodí propojit.
Z Prahy tak lze doplout až do Černého moře.
Labsko-vltavská vodní cesta je bohužel jedinou spojnicí mezi Českou republikou a
světovými přístavy, a po nedávném zrušení projektu průplavu Dunaj – Odra – Labe
už ani jiná nebude. Pokud se někomu zdá, že plout do Černého moře přes Berlín,
Amsterdam, Brusel a Paříž byla oklika, tak má pravdu. Šlo by to rozhodně rychleji,
ale plavba by nebyla tak pestrá a zajímavá.
Kapitán a expediční loď
Srdcařskou partu, tedy producenta Honzu Tutokyho, kameramana Ondru Hoška,
dronaře Marka Jehličku, scénáristu a režiséra Miroslava Náplavu, doplnil pátý člen
–kapitán Stanislav Hampala. Znali se z moravského Baťova kanálu a dokonce na
menších lodích společně propluli kus Evropy.
Loď holandského typu Luxemotor, pokřtěná M. I. Twins, filmařům velkoryse zapůjčil majitel Miroslav Valenta. Ve svém podpalubí skrývá dokonalé zázemí jak pro posádku, tak pro hromadu filmové techniky. Má výtlak 53tun a šestiválcový motor Jonh Deer s nádrží na 4tisíce litrů nafty. Jednoduše jachtařský sen.
Vyplouváme!
„Jistým bodem počínaje není již návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout,“
napsal spisovatel a pražský rodák Franz Kafka. Onoho bodu jsme dosáhli vyplutím
na státní svátek 28. října, kdy už nebylo cesty zpět. Černé moře byl náš cíl!
Datum nemělo žádnou „státně-svátkovou“ symboliku, dříve jsme pro náročnou
přípravu zkrátka vyplout nestihli. Ani slavní cestovatelé Miroslav Zikmund s Jiřím
Hanzelkou, když vyjížděli s Tatrami na své cesty v roce 1947 a 1959 vždy 22. dubna,
tento termín neplánovali. Vyšlo jim to tak.
TECHNICKÉ DIVY I KRÁSY EVROPY
V seriálu nám šlo především o to, co nejvíc ukázat úžasné propojení našeho
kontinentu vodními cestami, někdy doslova dálnicemi. Od velkých řek (pluli jsme
po Vltavě, Labi, Emži, Šeldě, Seině, Marně, Mosele, Rýnu, Mohanu i Dunaji), mořských i
vnitrozemských kanálů, až po kanály, do kterých jsme se s naší lodí sotva vešli.
Cílem je diváky provést světem lodní vnitrozemské dopravy, ukázat technické divy
v podobě lodních zdvihadel, plavebních komor, tunelů nebo vodních křižovatek.
